Přebor očima hráče: Návrat na „domácí“ stadion a šlágry soupeřů

 

Na stránkách pražského fotbalu je další pohled Tomáše Podvína na uplynulé kolo 

 

Minulé kolo Pražská teplárenská přeboru pro mě bylo hodně speciální. Dlouho jsem se těšil. S Újezdem jsme totiž přijeli na stadion, kde jsem toho prožil opravdu hodně. Čekal nás zápas na jinonické půdě, kde samozřejmě působí Motorlet.

V Motorletu jsem prožil úžasné roky. Nejdřív v žácích, ze začátku to pro mě byla hrozná škola. Pamatuju, že po prvním tréninku mi táta v autě řekl: „No jo, na tohle prostě ještě nemáš.“ To mě nasr… naštvalo. Kousnul jsem se a místo si vybojoval.

Až později mi došlo, že tohle přesně táta chtěl. Ale fakt to byl z Hájů, kde jsem předtím hrál, velký skok. V Motorletu jsem měl ale štěstí na partu i trenéry. Dodnes vzpomínám na zápasy v lize starších žáků a to samé pak platí o dorostu.

Právě v dorostu jsem si poprvé zahrál proti Motorletu jako soupeř. Když jsem odešel hostovat do Slavie, hned na jaře to přišlo. Nebylo to v Jinonicích, ale v Edenu. V první půli jsem byl na střídání, o poločase na mě trenér řval, že za Motorlet už nehraju… Já totiž přihrával více bývalým spoluhráčům než těm aktuálním. Ale zase mě to heclo a v druhé půli jsem utkání gólem rozhodl.

Tehdy jsem si poprvé zahrál na fotbalisty z televize a gól neslavil. To bych asi udělal i teď o víkendu, ale k tomu bylo dost daleko. Oslavy jsem řešit nemusel.

Každopádně jsem chtěl hrozně moc vyhrát, a to se nám nakonec povedlo. Byl to strašně těžký zápas, na klucích z Moťasu byla vidět ohromná touha zlomit tu nešťastnou sérii. Po utkání mi pak kouč domácích říkal, že je na nich deka. Na hřišti to ale nebylo znát.

Celkově to pro mě byla zvláštní neděle. Jen co jsem na Motorlet přijel a vystoupil z auta, už jsem slyšel pozdravy. Většinu lidí tam pořád znám. No a Kuba Jonáš se pak postaral o to, abych na ten zápas opravdu aspoň pár dnů nezapomněl, když mi v souboji pořádně naložil. Ještě teď mě bolí záda. Ale bylo to v dobrém. A já na ten zápas budu vzpomínat rád.

Poslední víkend přeboru byl nicméně hlavně o velkých šlágrech, na které jsem se já sám hodně těšil. Nejen z pohledu hráče, ale i z pohledu fanouška pražského fotbalu. V sobotu odpoledne jsem si naladil duel Přední Kopaniny a Královic a byl to hodně kvalitní zápas.

Tempo utkání bylo fakt super a v obou týmech jsou silné individuality, na které se výborně kouká. Navíc se mi líbilo, že oba soupeři chtěli do poslední chvíle vyhrát. Nakonec se trenéři shodli na zasloužené remíze. S tím se nedá než souhlasit. Fakt pěkný fotbal.

Parádní utkání podle ohlasů museli vidět i diváci v Třeboradicích. Ten jsem bohužel sledovat nemohl, protože jsme hráli svůj zápas na Motorletu. Každopádně se vůbec nedivím, že šlo o super zápas, protože Třeboradice i Uhelné sklady patří mezi absolutní špičku soutěže.

A ještě jedno měly oba šlágry společné. V obou jsem, samozřejmě z čisté vypočítavosti, fandil remíze. Holt jde o naše největší konkurenty. Nakonec vše vyšlo parádně.

Zdroj: www.fotbalpraha.cz

Link: https://www.fotbalpraha.cz/clanek/8357-prebor-ocima-hrace-navrat-na-domaci-stadion-a-slagry-souperu 

 

Karel Kapinus | 17.10.2018 10:03 | Přečteno: 66x

Partneři a sponzoři